|
|
Dynamika hrudníku u pacientů s CHOPN, její ovlivnění pomocí POWERbreathe
Chmelařová, Anna ; Smolíková, Libuše (vedoucí práce) ; Babková, Lenka (oponent)
Diplomová práce pojednává o chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) a jejím vlivu na pohybový aparát, o transplantaci plic a plicní rehabilitaci. Dále se zabývá inspiračním trenažerem POWERbreathe, který je primárně využíván k posílení nádechového svalstva. Praktická část byla provedena jako randomizovaná kontrolní pilotní studie vedoucí k posouzení vlivu inspiračního trenažeru POWERbreathe na sílu nádechového svalstva, dynamiku hrudníku a vybrané plicní funkce. Cílem studie bylo zjistit výhody používání inspiračního trenažeru POWERbreathe pro pacienty s CHOPN v průběhu předtransplantační doby. Do studie bylo přizváno 18 pacientů CHOPN IV. stupně (6 žen a 12 mužů) s průměrným věkem 59.8 ± 5.53 let. Probandi byli rozděleni do dvou skupin, z nichž pouze jedna používala nádechový trenažer POWERbreathe. Hodnoceny byly plicní funkce (FEV1, VCin, FVC, PIF), síla nádechového svalstva (SIndex) a dynamika hrudníku (obvody hrudníku v mezosternální a xiphosternální oblasti při maximálním nádechu a výdechu a respirační amplitudy v těchto oblastech). Výsledky neprokázaly signifikantní meziskupinový rozdíl v síle nádechového svalstva. V rámci plicních funkcí byl tento rozdíl patrný u parametru FEV1 a dynamika hrudníku se signifikantně zvýšila do výdechu v mezosternální oblasti. Statisticky významný...
|
|
|
Hodnocení funkční aktivity inspirační svalů pacientů s CHOPN
Konfrštová, Tereza ; Smolíková, Libuše (vedoucí práce) ; Babková, Lenka (oponent)
Diplomová práce v teoretické části stručně shrnuje základní poznatky o onemocnění CHOPN, inspirační funkci a její patologické změny u CHOPN pacientů, zkoumá vhodné způsoby diagnostiky a měření inspirační aktivity. Dále se zabývá vlivem pozice těla na sledované dechové funkce, vhodným způsobem tréninku inspiračních svalů a využitím inspiračních trenažérů. Zkoumá také vliv adherence pacientů na léčbu CHOPN. Cílem praktické části práce bylo zhodnotit, zda se mění funkční aktivita nádechových svalů v různých pozicích těla (v lehu-sedu-stoji). Měření probíhalo pomocí přístroje Powerbreathe K5 - stanovením hodnot S-indexu, Pif a Volume ve skupině 21 pacientů s CHOPN a s 8 probandy zdravé kontrolní skupiny. Data byla statisticky zpracována a vyhodnocena. Hypotéza o změně hodnot v různých pozicích těla se neprokázala jako statisticky významná. Individuálně se však změna polohy u pacientů projeví, proto by toto testování vhodné pozice, nemělo být při stanovení vhodných parametru IMT vynecháno. Klíčová slova: CHOPN, hodnocení inspiračních parametrů, vliv pozice těla, IMT, Powerbreathe
|
|
|
Hodnocení síly nádechových svalů běžců po běžeckém výkonu na 100 m a 3000 m pomocí POWERbreathe K5
Černá, Alžběta ; Smolíková, Libuše (vedoucí práce) ; Obešlo, Marek (oponent)
Metodika: Sledovali jsme vývoj klidových hodnot SIndex a PIF 25 běžců a těchto hodnot po sprintu na 100 m a běhu na 3000 m o intenzitě 70 % své HRmax. K vyšetření jsme použili POWERbreathe® K5. Probandům byla vyšetřena klidová spirometrie a obvody hrudníku (při maximálním inspiriu a expiriu) ve čtyřech úrovních. Podle respiračních amplitud v dolním hrudním sektoru byli probandi rozděleni na skupiny A (> 5,0 cm; n = 11) a B (< 5,0 cm; n = 14). Výsledky: Po sprintu na 100 m se hodnoty SIndex a PIF zvýšili u všech probandů. Zaznamenali jsme rozdíl mezi skupinou A a B. A: SIndex vzrostl v průměru o 6,11%. PIF o 8,39 %, tedy o 0,35 l·s⁻¹. B: SIndex vzrostl v průměru o 9,33%. PIF o 11,82 %, tedy o 0,61 l·s⁻¹. Po běhu na 3000 m se hodnoty všech probandů změnili jak ve smyslu zvýšení (kladná čísla), tak poklesu (záporná čísla). Trend nevykazoval žádnou pravidelnost a hodnoty se pohybovaly do kladných i záporných hodnot nezávisle na respiračních amplitudách probanda. Příčina těchto změn nelze ze sledovaných parametrů určit. Probandi skupiny A s nižšími hodnotami respiračních amplitud měli průměrné hodnoty SIndex a PIF ze všech tří měření nižší než probandi skupiny B. SIndex: A 70,58 (54,04 - 108,63) cm H₂O, B 106,09 (66,49 - 142,63) cm H₂O. PIF: A 4,33 (3,51 - 5,51) l·s⁻¹, B 5,57 (4,46 - 7,21) l·s⁻¹. Závěr:...
|
|
|
Dynamika hrudníku u pacientů s CHOPN, její ovlivnění pomocí POWERbreathe
Chmelařová, Anna ; Smolíková, Libuše (vedoucí práce) ; Babková, Lenka (oponent)
Diplomová práce pojednává o chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) a jejím vlivu na pohybový aparát, o transplantaci plic a plicní rehabilitaci. Dále se zabývá inspiračním trenažerem POWERbreathe, který je primárně využíván k posílení nádechového svalstva. Praktická část byla provedena jako randomizovaná kontrolní pilotní studie vedoucí k posouzení vlivu inspiračního trenažeru POWERbreathe na sílu nádechového svalstva, dynamiku hrudníku a vybrané plicní funkce. Cílem studie bylo zjistit výhody používání inspiračního trenažeru POWERbreathe pro pacienty s CHOPN v průběhu předtransplantační doby. Do studie bylo přizváno 18 pacientů CHOPN IV. stupně (6 žen a 12 mužů) s průměrným věkem 59.8 ± 5.53 let. Probandi byli rozděleni do dvou skupin, z nichž pouze jedna používala nádechový trenažer POWERbreathe. Hodnoceny byly plicní funkce (FEV1, VCin, FVC, PIF), síla nádechového svalstva (SIndex) a dynamika hrudníku (obvody hrudníku v mezosternální a xiphosternální oblasti při maximálním nádechu a výdechu a respirační amplitudy v těchto oblastech). Výsledky neprokázaly signifikantní meziskupinový rozdíl v síle nádechového svalstva. V rámci plicních funkcí byl tento rozdíl patrný u parametru FEV1 a dynamika hrudníku se signifikantně zvýšila do výdechu v mezosternální oblasti. Statisticky významný...
|
|
|
Vliv tréninku inspiračních svalů na kardiopulmonální systém u vrcholových veslařů.
Procházková, Sára ; Procházka, Michal (vedoucí práce) ; Smolíková, Libuše (oponent)
Práce se zabývá fyziologickým a biomechanickým vztahem mezi veslováním a funkcí respiračního systému. V teoretické části jsou shrnuty různé možnosti využití tréninku respiračních svalů, hlavně však dostupné informace o tréninku inspiračních svalů na výkonnost vrcholových veslařů. Praktická část je věnována ověření vlivu tohoto tréninku na výkonnost vrcholových veslařů. Součástí práce je série tří případových studií vrcholových veslařek, které podstoupily trénink inspiračních svalů, jehož metodologii uveřejnili v roce 2001 Volianitis et al. I přes nedostatečnou compliance k předepsanému tréninku inspiračních svalů pomocí trenažeru POWERbreathe došlo ke zlepšení sledovaných parametrů, tedy zvýšení PImax a zlepšení výkonu v simulovaném veslařském závodě.
|
|
|
Vliv přístroje POWERBREATHE na změny respiračních parametrů u plavců
Janeček, Pavel ; Kovářová, Lenka (vedoucí práce) ; Chrzanowská, Babeta (oponent)
Název: Vliv přístroje POWERBREATHE na změny respiračních parametrů u plavců Cíle: Cílem bakalářské práce je zjistit, jaký vliv má přístroj Powerbreathe na změny respiračních parametrů u plavců. Dalším cílem bude zjistit, zda skupina výkonnostně lepších plavců bude dosahovat v parametrech získaných z přístroje Powerbreathe statisticky lepších hodnot. Metody: Data byla získána před zahájením výzkumu a po dokončení z přístroje Powerbreathe. Výsledná data jsou zpracována do tabulek a vyhodnocována v softwaru SPSS statistickou metodou párového T-testu a nepárového T-testu pro dva soubory. Výsledky: V rámci analýzy jsme došli k závěru, že neexistují statisticky významné rozdíly mezi skupinou TOP plavci a REPRE plavci při porovnání výsledků hodnot měřených na přístroji Powerbreathe. Dále jsme rovněž při porovnávání výsledků hodnot měřených před testem a po testu nezjistili statisticky významné rozdíly. Výsledky se nezměnili ani v případě, že jsme skupinu rozdělili na skupinu výkonnostně lepších TOP plavců a výkonnostně horších REPRE plavců. Klíčová slova: Powerbreathe, dýchání, plavání, výkon
|
|
|
Ovlinění dechových pohybů pomocí Power Breathe
Čapková, Alena ; Šorfová, Monika (vedoucí práce) ; Strnad, Pavel (oponent)
Název práce: Ovlivnění dechových svalů pomocí POWERbreathe. Cíl: Hlavním cílem této diplomové práce je zjistit, zda lze měřit 3D kinematickou analýzou tvarové změny trupu při klidovém dýchání a při použití POWERbreathe a zda bude možné identifikovat změny. Diplomová práce bude rozdělena na 2 části. První bude obsahovat teoretickou část týkající se problematiky kineziologie a biomechaniky dýchání, ve speciální části bude popsán provedený výzkum, kde zjišťuji změnu kinematiky trupu při aplikaci POWERbreathe. Metodika: Výzkum byl měřen u 6 probandů přibližně stejné věkové kategorie (ženy), kdy každý z nich během měření prováděl klidové dýchání, maximální nádech, výdech, odporové dýchání za použití POWERbreathe, posléze další klidové dýchání a maximální nádech a výdech. Klidové dýchání bylo zvoleno referenční hodnotou. Celé experimentální měření se uskutečnilo během jednoho dne. V rámci výzkumu byla použita 3D kinematická analýza pohybu pomocí systému Qualysis. Byly sledovány tvarové změny trupu a případně i vyvolané dechové změny při aplikaci POWERbreathe. Výsledky: Měření potvrdilo, že systém Qualysis je schopen zaregistrovat pohyblivost a tvarové změny trupu. Při stanovené prahové zátěži přístroje POWERbreathe převažovaly pohyby směrem kraniálním v oblasti horní části trupu v porovnání s laterálními...
|
|
|
Využití tréninku dýchání v běžecké přípravě běžkyně
Markvartová, Adéla ; Kaplan, Aleš (vedoucí práce) ; Vindušková, Jitka (oponent)
Název bakalářské práce: Využití tréninku dýchání v běžecké přípravě Zpracovala: Adéla Markvartová Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Aleš Kaplan, Ph.D. Cíle práce: Cílem bakalářské práce je zařazení tréninku dýchání pomocí systému POWERbreathe ve vybraném mezocyklu a zjištění jeho vlivu na aktuální stav trénovanosti u běžkyně. Metodika práce: Bakalářská práce byla zpracována formou případové studie. Předmětem testování byla pouze jedna osoba, která během měsíce, a to v období od 31.10. do 30.11. 2012, podstoupila trénink respiračních svalů za pomoci přístroje POWERbreathe, dále měsíční běžecký program a průběžné sledování tělesné kompozice. Výsledky práce: Jednalo o vlastní intraindividuální sledování, tudíž připouštím, že mohlo dojít z hlediska objektivnosti dat a platnosti výsledků k možnému zkreslení, proto z výsledků tohoto výzkumu nelze dělat všeobecné závěry. Metodou komparace bylo z uvedených dat zjištěno, že v období jednoho mezocyklu, došlo ke zvýšení síly dýchacích svalů, a tím i ke zvýšení funkční připravenosti dýchacího aparátu. Dále docházelo ke změnám v základních antropometrických parametrech, avšak neprovedli jsme další statistický postup k tomu, abychom zjistili, zda tělesná hmotnost, aktivní tělesná hmota či tělesný tuk vykazovaly statistickou významnost. Je třeba uvést, že během...
|
host ::
RSS.